Deníček ze života matky a dítěte s atopickým ekzémem a potravinovými alergiemi
Světlo na konci tunelu existuje.
Chci začít pozitivně, i když vím, že maminky dětí diagnostikovaných atopickým ekzémem a potravinovými alergiemi si prochází náročným obdobím. Vaše děti jsou báječní bojovníci a vy neztrácejte naději, že jednoho dne bude opravdu líp.
Psychika. Tady to všechno začíná…
Některé jste samoživitelky, nemáte tolik pomoci kolik byste si přály nebo manžel pracuje dlouhé směny, s kamarádkami jste se odcizily, situace jsou různé. Nastalo stěhování, příchod dalšího potomka, úmrtí v rodině. Těžké období po porodu, poporodní deprese. Ten seznam je dlouhý. Pointa ovšem je – ženy, myslete i na sebe. Zkuste si užívat maličkostí, žijte přítomností a neutápějte se v minulosti (stejně ji nezměníte).
Vaší misí je samozřejmě blaho vašeho dítěte, jenže nejlépe mu pomůže, když budete milující mámou s bezstarostným objetím, úsměvem, otevřenou náručí a laskavým slovem.
Budete mít vyhráno, pokud dostanete ekzém pod kontrolu. Ať už tato věta pro vás znamená cokoli, věřte, že jednoho dne bude ekzém pod kontrolou. Nejprve se ale pokuste dostat sama sebe pod kontrolu. Jak na to?
Znáte to rčení - spokojená maminka = spokojené dítě?
Veškeré naše chování má své odůvodnění. Chováme se tak, jak se cítíme, jak jsme vnitřně nastaveni. Neustále se v nás odehrávají myšlenkové pochody.
Děti mají silnou empatii, intuici a schopnost naladění se na okolní svět. Jejich vysoká citlivost způsobuje, že silně reagují na emoce a energie jiných lidí.
Je dost možné, že se hroutíte nad každým flíčkem, lamentujete nad mokvající rankou, kroutíte hlavou, proč se ten ekzém zase rozjel. V noci desetkrát vstáváte a stříkáte SOS sprej všude tam, kde se dítko urputně škrábe. Běháte pro coverflexy a obmotáváte všechny končetiny. Chodíte pro masti do ledničky právě proto, aby byly skvěle vychlazené a dítku ulevily. Vybíráte mezi pěti různými sirupy proti svědění a nevíte, který dneska zabere. Lámete si hlavu, jestli nebude lepší znovu vyměnit ten prací gel. Přece jenom, co kdyby zrovna tohle pomohlo...
Děláte všechno co můžete i nemůžete, jen aby se něco zlepšilo. Sama jste unavená, vyčerpaná a v lepší zítřky už jste přestala věřit.
Až si tím koloběhem projdete, dojdete do stádia (a já vám moc přeji, abyste do toho stádia dospěly bleskurychle) kdy zjistíte, že ekzém má stejně svůj život. Zhorší se s nástupem nemoci, horeček, jara či podzimu. Zhorší se taky třeba na dovolené nebo u babičky na chatě. Není ve vašich rukou to vše ukočírovat. I když jste ten nejlepší detektiv, několikrát vám ten alergen-zločinec uteče.
Co s tím?
Dávejte si menší cíle. Pokuste se teď prozkoumat jednu věc. Jen jednu. Krém, sprchový gel nebo nějaké jídlo.
Dnes nezměníte vše co se děje ve vašem životě, ale jste zase krůček blíž k pozitivní změně. Když se ekzém rozjede nebo krém bude dítě šíleně pálit, alespoň vás to posunulo dál. Víte, co vadí. To je kolikrát informace k nezaplacení. Zjistit příčinu a spouštěče ekzému je přesně to, co potřebujete, aby byl ekzém pod kontrolou. Vaše kožní lékařka či alergoložka by vám takovou informaci nedokázala předat. Vy jste s dítětem doma, pozorujete změny. Vy víte nejlépe na co a kdy reaguje. Vy jste jeho nejlepší parťák.
Co můžeme DNES zvládnout? Dnes zkusíme jedno nové jídlo metodou pokus-omyl. A uvidíme, jak to půjde. Necháme se překvapit. Třeba to dneska vyjde a ten alergen už nás tolik nepotrápí. A když potrápí, přinese nám to plnohodnotnou informaci pro budoucí postup zavádění alergenů.
Jak vnímáte ekzém a celkový stav pokožky vašeho dítěte vy, tak ji bude vnímat i ono samo.
Mým osobním favoritem jsou rituály.
Vitamíny a probiotika
Se synem jsme si vytvořili rituál u oběda, kdy dostává svoje vitamíny a probiotika. Každý den to máme stejně. Syn už si teď ve 2.5 letech moc rád dává sirupy sám, nakape si do jídla vitamíny či probiotika. Sám to vyžaduje a je vidět, že i tento malý rituálek je u něj populární.
Mazání
Když byl maličký mazali jsme pokožku i třikrát denně. Rituál ráno, po obědě a večer. Od roku mažeme už jen jednou denně – večer, kdy si vytvoříme klid a pohodu, zpíváme písničky, syn se už sám namaže, protože zbožňuje krémy a obzvlášť ty s pumpičkou. Někdy si řekne i v jinou denní dobu, že chce namazat a tak si spolu sedneme a láskyplně mažeme. Co tím chci říct, berte to jako možnost sblížit se. Máte společnou aktivitu, která vede ku prospěchu léčení ekzému.
Pozitivní afirmace
Každý večer před spaním, ať už je nálada jakákoli máme se synem svou chvilku, kdy si vykládáme o tom, co se nám ten den stalo a co se nám líbilo. Poděkujeme za naše zdraví, střechu nad hlavou, rodinu, kterou máme a další. Do vesmíru vyšleme požadavek či přání. Na závěr máme svůj rituál pozitivních afirmací, které si odříkáme a ukončíme to tím, že synovi řeknu, jak moc ho mám ráda.
Jaké jsou vaše rituály? Máte nějaké? Pošlete mi je do emailu na info@sidar.cz a pokud budete chtít, mohu je s vaším svolením postupně přidávat, aby se i další maminky mohly inspirovat.
A co když mám nervy z toho neustálého škrábání?
ACH ano, to škrábání. Svědění u ekzému je neúprosné. Kůže je suchá, napjatá a nedává dětem spát. Napomínat nebo ignorovat? Jakou emoci vysíláte směrem k dítěti, když ho neustále napomínáte, že se nemá škrábat? Je to napomínání. Stejně jako nekousej si nehty, neseď na stole a další. Dítě vycítí, že jeho škrábání vnímáte jako přítěž. Něco, co by se měl odnaučit. Něco, co vám VADÍ. Vadí vám, že ho svědí celé tělo a tím pádem vám vadí i to jak se u toho cítí. Na noc se dají ručičky obléknout do bavlněných rukaviček, ponožek nebo existují speciální pyžama pro ekzematiky, které zakryjí při spánku i ručičky.
Přes den u nás doma skvěle funguje, že jakmile se dítě začne škrábat, zeptám se syna, jestli ho svědí pokožka? Když mi naznačí, že svědění je větší než obvykle, navrhnu mu se namazat krémem, aby se napjaté pokožce ulevilo. Tato metoda zabírá v 98 případech ze 100. Ty zbylé dva případy ho nechám, ať se škrábe a po určité době mu rozškrábané místo namažu konopnou mastí.
Jak se z ekzému nezbláznit?
Usmívám se, protože i já jsem mnohokrát byla jednou nohou v blázinci. Vyčerpání, nevyspání, v mém případě i nenávist k omezenému jídelníčku. Syn ze začátku nemohl jíst skoro nic. Díky kojení jsem i já musela (chtěla) vyřadit veškeré jeho alergeny ze stravy. Vyhlížela jsem ukončení kojení, jen abych se už konečně normálně najedla.
Zásadní změna nastala nečekaně. Jednoho dne jsme šli k homeopatce. Další z mnoha terapií z našeho alternativního přístupu k léčbě ekzému. Měla jsem velké očekávání, že nás to někam posune a všechno se tak nějak mávnutím proutku zlepší. Tehdy mi při prvním sezení paní homeopatka řekla: Musíte se odprostit od myšlenky, že se všechny potravinové alergie zlepší hned, za týden či za měsíc. Je to proces.
Najednou jako bych vypustila z hlavy, že se musím každodenně zaměřovat na to, že by se něco mělo dramaticky zlepšit v synově jídelníčku. Prostě jsem překlikla na RELAX mode. Říkala jsem si, aha, během dalšího půl roku bude alergie mít, ale teď, v přítomnosti můžeme vyzkoušet, jestli třeba přestalo něco vadit zrovna dnes. Žila jsem přítomností. Dnes a tady. Nechci se trápit tím, co bude v budoucnu. Těšila jsem se z každého nového jídla, které prošlo bez alergické reakce. Jásala jsem z rozšířeného jídelníčku. A světe div se, během dvou měsíců jsme do synova jídelníčku s naprostým klidem a svérázností zapojili největší alergen – vejce. Vejce, po kterém mi pokaždé minimálně tři dny zvracel. A najednou prošlo. Od té doby si užíváme úplně nový a nádherný svět.
Jako lusknutím prstu procházely další alergeny. Pomaličku zkoušíme a pokračujeme v dalším testování alergenů, metodou pokus-omyl. Ve dvou letech se mnoho alergií zlepšilo. Mnoho jich zůstalo, nebudu lhát. Syn teď chodí do školky a chystám mu vlastní svačinku i oběd. Řízek neměl nikdy v životě, zmrzlinu taky ne. ALE. Světlo na konci tunelu existuje. Posílám vám spoustu energie a sil.
Podělte se se mnou o vaše příběhy na info@sidar.cz
Přečtěte si také další články na mém BLOGU:
Atopický ekzém u dětí pohledem matky aneb co vám váš lékař standardně neporadí
Léčba atopického ekzému u dětí
Zmíněná pasáž je čerpána z knihy Šťastné a sebevědomé SUPERdítě, Dana Burandová a Radek Karban.
Veškeré naše chování má své odůvodnění. Chováme se tak, jak se cítíme, jak jsme vnitřně nastaveni. Neustále se v nás odehrávají myšlenkové pochody.
Děti mají silnou empatii, intuici a schopnost naladění se na okolní svět. Jejich vysoká citlivost způsobuje, že silně reagují na emoce a energie jiných lidí.
